Proč nás druzí nechápou

Existují různé pohledy na typologii člověka. Většina z nich rozděluje lidi do čtyř a více skupin. Podle mě jsou ale skupiny jen dvě - tvůrci a stabilizátoři.

Tvůrci jsou takoví lidé, kteří mají vize a dokážou za nimi, někdy až bezhlavě, jít. Vědí jak věci fungují, nebo se to snaží zjistit. Mají rádi extravagantní věci, jsou otevřeni novým myšlenkám. Hranice jejich fantazie nikde nekončí - když se zdá, že se jejich cíl přibližuje, vždycky ho o kousek posunou. Milují nové výzvy, rádi se předvádějí. Jsou to oni, kdo sune pokrok kupředu, jsou to oni, kdo se občas chovají jako neřízená střela.

Stabilizátoři milují jistoty a zaběhlé fungování věcí. Jsou konzervativní a proto jsou s tvůrci často na ostří nože. Tvůrci mají pocit, že je stabilizátoři brzdí, ti je však díky jakémusi zvláštnímu přírodnímu zákonu pouze usměrňují. Stabilizátoři jsou nakonec ti, kdo vykonávají vůli tvůrců, ale vykonávají ji po svém a proto svět drží v pevných kolejích.

Stabilizátoři tvůrce obdivují a nenávidí zároveň, stejně tak je to i naopak. 

Každý tvůrce je vyvážen několika desítkami, stovkami či tisíci stabilizátory. Přesto se někdy něco zvrtne a tvůrce se stane mocnějším, než by měl. Zastavit jej pak může pouze jiný tvůrce, respektive spojení několika tvůrců a obrovské masy stabilizátorů. Problém nastane ve chvíli, kdy se tvůrci vymknou jakékoliv kontrole - Třetí Říše a celosvětová ekonomická krize budiž toho důkazem.

Ať už jsme tvůrce, nebo stabilizátor, je v nás i kus toho druhého. Proto mají i stabilizátoři cíle a proto i tvůrci někdy vědí, kdy přestat.

A proč to vlastně píšu? Sám nevím. Možná si jen myslím, že někteří lidé nejsou dost otevření proto, aby pochopili druhé. Možná, když si přečtou tenhle článek, dojde jim, stejně jako mně, když jsem myšlenky ze kterých vycházím našel poprvé, proč je ti druzí neustále a nesmyslně táhnou dolů, nebo proč se naopak ti druzí řítí do předem nevyzkoušených a hodně riskantních kroků. Možná i jim dojde, že se je někdo nesnaží zničit, ale že se je buď snaží posunout kupředu, nebo je naopak chrání před nimi samotnými. Možná jim dojde, že za to můžou geny. A možná mne pak obviní z idealismu.

Tenhle střet dvou rozdílných myšlení je totiž to, co svět posouvá správným směrem.

Tenhle článek není vědecké pojednání. Opírám se pouze o pár knížek z typlogie, psychologie a filozofie a o pár let studia novinových článků a lidských povah. Dokonce i oba termíny jsem si vymyslel, abych lépe vystihl své myšlenky - a s velkou pravděpodobností by se v mé teorii našla spousta děr.

Foto zdroj: www.4wallpapers.com