Kde je doma?

Jsem odnikud. Většinu života jsem prožil na vesnici a strávil v maloměstě, ale již delší dobu jsem jedním z 1,2 milionů obyvatel hlavního města.

Pro Pražáky jsem přistěhovalec. Neoblékám se jako oni. Chodím k doktroj, místo k doktorovi, nebydlím v centru, ale na periférii. Nemám dokonce na autě ani pražskou SPZ.

Pro lidi od nás jsem "Pražáček". Neoblékám se jako oni, jezdím tak, jak mě to naučil pražský provoz a objevím se tam tak maximálně dvakrát za měsíc. V kavárně nechávám velké dýško, protože útrata tam stojí polovinu, co v Praze.

Uvízl jsem někde uprostřed a není cesta tam, ani zpátky. Nikdy nebudu působit jako rodilý Pražák, ani nechci. Ale už se taky nechci vracet k nakupování v Asia Trzích a omezeným možnostem maloměsta.

A kde se doma cítím já? Sám nevím. Když jsem pracoval v zahraničí, jednou jsem se v odletové hale pražské Ruzyně slyšel říkat "letím domů". Můj domov je tam, kde se právě nacházím. Tam, kde mám sbírku filmů a fotek, tam, kde bliká kurzor za řádky, které napíši.

Je to tak, přestěhoval jsem se na síť.