O tom, že si s námi korporace dělají víceméně co chtějí, víme všichni. Málokdo z nás ale najde odvahu vystoupit z "otcovského" objetí monopolů a vydat se zpátky po proudu času do dob, kdy civilizace neexistovala. Ani já nejsem výjimkou a tak mi nezbývá, než se nad drzostí modrých a růžových strak (nemluvím teď o politice, tygře) pozastavit tady, ve virtuálním světě jedniček a nul.
Není tomu dlouho, co jsem se opět upsal T-Mobilu. Člověk bez mobilu je dneska prostě rarita a tou já opravdu být nechci. Protože toho víc napíšu, než řeknu, usoudil jsem, že mi bohatě stačí tarif Kredit 300 za 300 Kč vč. DPH. Jaké bylo mé překvapení, když mi po třech týdnech přišla faktura na 2.500 Kč. Nic nového řekl jsem si, a pln vzteku jsem vytočil operátora. Dívčina na druhém konci poměrně dlouho nechápala co chci, a tak se původní poměrně konstruktivní debata strhla v přeřvávání jeden druhého, aby slečna na druhém konci nakonec našla chybu. T-Mobile si nějakou zvláštní náhodou svévolně převedl můj tarif na zcela jiný, pětkrát dražší. Kromě toho mi ještě aktivoval internet a zablokoval Premium SMS, tedy přesný opak toho, co jsem po nich chtěl. Chvilku jsme si tak hráli na arabské tržiště, až nakonec cena slezla na 1.500 Kč s tím, že za využitý internet musím zaplatit. Dejme tomu, řekl jsem si. Až doma mi došlo, že jsem internet vůbec nezapnul. Takže tento týden začne dohadování nanovo.
Podobně je na tom O2 - ti zase nejsou schopni mi ani po třech urgencích dát spolehlivou radu, jak nastavit svolení k inkasu v elektronickém bankovnictví, takže mi zvesela každý měsíc účtují penále za neobdrženou platbu. Je sice fajn, že spolupracují s mojí bankou, ale už je méně fajn, že moc nedomýšlí (nebo naopak příliš domýšlí?) a jejich novou pilotní službu Fiber v tomhle ohledu nedotáhli do konce.
V celé situaci je jeden zásadní háček. O2 jako jediný dokáže připojit můj byt k internetu - a hle, monopol. T-Mobile zase hřeší na to, že díky převodu z firemního tarifu musím dodržet smlouvu alespoň do září. A oba dohromady hřeší na to, že na trhu mobilních tarifů už zbývá jen Vodafone a nedělám si iluze, že by byl jiný. Podobná situace je i u elektřiny, plynu a určitě i u spousty dalších podstatných komponent lidského bytí ve třetím tisíciletí.
Takže se ptám: kam se sakra podělo to "náš zákazník, náš pán" a kdy přesně nastal ten zlom, kdy se filozofie změnila na "náš zákazník, naše tiskárna na prachy"?
Foto zdroj: weblog.timoregan.com
Žádné komentáře:
Okomentovat