Řeknu Vám přátelé, je to honička být jednička... (skvělé heslo, tuším, že jsem ho našel někde u mk)
Po prvních dvou týdnech, kdy jsme stihli naštvat asi tak 1/3 všech návštěvníků se nám konečně jakžtakž podařilo vybrousit systém. Samozřejmě, chyby tu jsou stále, ale děláme na tom a je to znát - konečně už slýcháme (a ne zřídka) pochvaly aniž bychom se museli ptát. A konečně jsem se na vlastní kůži poučil o jednom.
Největší problém není v tom, vymyslet dobrý jídelní lístek, fungující systém obsluhy, dobré akce a přitáhnout lidi. Největší problém je donutit personál aby dělal to, co má a to, co slíbil. Recept zatím hledám, na odkývání "tak jo" už nereaguji. Namísto toho každý týden hledám na internetu "prodej bičů". Naštěstí je nikde nemají. :)
No, není to tak horké, jak říkám. Většina lidí se snaží a dělá spoustu práce nad rámec. Jak říká Ivo Toman, motivace z venčí je jako smrad, a v tom s ním souhlasím. Každý je svého štěstí strůjcem, jak si zase všimly Chinaski, ale ne každý si to uvědomuje. A tak lidi přicházejí a odcházejí, někteří ještě uraženě, že si jejich ohromných kvalit nevážíme. Ale už tak nějak zapomínají, že jestli v nich nějaké kvality dřímou, tak se nám je neobtěžovali ukázat. Pochválil si je taky někdy, ptala se mne onehdá jedna moje životní autorita. Ne, rozhozen jsem odpověděl. Tak to udělej, odpověděl.Udělal jsem to a na chvíli to pomohlo. Tedy jak u koho. U těch, kteří jsou motivování sami, se nasazení zvýšilo, a u těch, kteří práci dělají pro peníze (a jen a pouze pro ně), to žádný efekt nemělo. Je to divný svět - proč někdo dělá práci, která ho nebaví? A tak dál trpělivě vysvětluji, že ani hosté, ani my, nechceme koukat na otrávený personál. Občas to někdo pochopí, vzpomene si na to, a diví se, že jsou lidé u stolu najednou přívětivější. Přitom platí jediné: "S úsměvem jde všechno líp."
Takže, posílejte mi tipy na to, jak motivovat a pro ty nejlepší třeba vymyslíme odměnu.
P.S. Mimochodem, veřejně chválím našeho obsluhujícího Ondru, který dokázal prodat i pivo natočené omylem navíc. A to přesto, že měl na výběr jen ze tří stolů. Čest a sláva, takhle se to má dělat. ;)
